Puerto Banús leží kousek od Marbelly na Costa del Sol. Je to přístav známý hlavně svými jachtami, restauracemi, bary, obchody a večerním životem. Marina má kolem 915 kotvišť a zabírá přibližně 15 hektarů chráněné vodní plochy. Některé jachty jsou menší, jiné mají desítky metrů a při procházce kolem přístavu jich člověk vidí opravdu hodně.
Kolem přístavu vede promenáda a nákupní část se táhne přibližně dva kilometry. Jsou tam restaurace, bary a spousta obchodů známých značek. My jsme ale do Puerto Banús nejezdili pravidelně. Spíš jsme tam občas zajeli na procházku a na zmrzlinu. Když za námi někdo přijel na dovolenou, vzali jsme ho právě sem. Bylo to jedno z míst, které jsme návštěvě rádi ukázali.
Pamatuju si hlavně procházky kolem přístavu. Jachty stály jedna vedle druhé a některé byly opravdu obrovské. Oficiálně se tam mohou kotvit lodě dlouhé až kolem padesáti metrů, takže bylo na co se dívat. Člověk šel podél vody, kolem restaurací a obchodů a pořád se něco měnilo.
Jednou tam například přijel na své jachtě známý podnikatel a během chvíle se kolem něj začali scházet lidé. Bylo vidět, že ho poznávají. Takové situace k Puerto Banús prostě patřily.
K tomu tam byly samozřejmě obchody, restaurace a bary. Přes den se lidé procházeli kolem přístavu, chodili na pláž, seděli venku nebo nakupovali. V létě hrála z plážových podniků hudba, lidé popíjeli, povídali si a užívali si den. Když jsme se procházeli kolem pobřeží, hudbu bylo slyšet i z dálky.
A potom byla auta. Ferrari, Lamborghini, Porsche, Bentley a další vozy, které člověk na běžné ulici zase tak často nepotká. Někteří lidé přijeli právě proto, aby byli vidět. Pomalu projížděli kolem přístavu a restaurací a bylo celkem jasné, že jim pozornost ostatních vůbec nevadí. Občas se kolem nějakého auta zastavili lidé a chvíli se dívali, než zase odjelo dál.
Večer mělo Puerto Banús úplně jinou atmosféru. Přístav se rozsvítil, světla restaurací se odrážela ve vodě a kolem promenády bylo mnohem víc lidí. Bary a kluby se plnily, hrála hudba, pilo se a tancovalo. A právě večer bylo k vidění ještě víc drahých a výrazných aut. Ferrari, Lamborghini nebo Bentley projížděla kolem přístavu a člověk se za nimi mohl jen otočit a sledovat, kam zmizí.
Mně se Puerto Banús večer líbilo nejvíc. Ne kvůli tomu, kolik tam kdo měl peněz, ale kvůli tomu, jak celé místo vypadalo. Osvětlené jachty v přístavu, hudba z barů, lidé sedící venku, restaurace plné života a kolem toho všechno ta auta. Byla to zvláštní směs přístavu, pláže, nočního života a lidí, kteří se přišli pobavit a zároveň trochu ukázat.
My jsme tam ale nejezdili každý večer. Většinou jsme tam zajeli na procházku, dali si zmrzlinu a zase pokračovali dál. Když za námi někdo přiletěl na dovolenou, Puerto Banús jsme mu rádi ukázali. Stačilo projít se kolem přístavu, podívat se na jachty a chvíli se projít po promenádě.
Dnes mám Puerto Banús spojené hlavně právě s těmito návštěvami. S lidmi, kteří za námi přiletěli do Španělska, s procházkami kolem přístavu, se zmrzlinou a s večery, kdy bylo celé Puerto Banús osvětlené a plné života. Jachty, hudba, pláž, restaurace, krásná auta a lidé, kteří si tam přišli užít svůj večer – to všechno k tomu místu patřilo.
A pokud někdy poletíte na Costa del Sol, Puerto Banús určitě stojí za zastávku. Nemusíte tam strávit celý den. Stačí se projít kolem přístavu, podívat se na jachty, projít se po promenádě a dát si zmrzlinu. Večer pak Puerto Banús ukáže zase úplně jinou tvář.
